Ačkoliv většinu věcí píšu na veřejnou zpovědnici (FB) tak tu a tam mám pocit, že se tam všecko nevejde :-)
Např. to, že ďáblovo štěndo už vlastně není štěndo, ale je mu už rok. Letí to jako blázen a on je pořád větší a větší pako :-) V noci na něj přicházejí nekontrolovatelné stavy mazlivosti a tak když to na něj přijde, tak mi lehne na hlavu a válí se po mě tak dlouho, než ho nevyhladím z betle dolů :-D
Taky jsem si troufla kluky zapřáhnout na kolo, což jsem zpětně ráda, že jsem přežila :-D Rozumný člověk si nezapřáhne 2 psy za řídítka a nehecuje je "makej, makej" čímž ho psi rozjedou rychlostí 33,9 km/hod po lesní cestě plné kořenů a zatáček :-D Kluci jsou borci.
Já když viděla v protisměru dvě holky na kole, začala jsem řvát "stoooop, stoooop" což byl signál na psy, ti bohužel na moje zoufalé "stooop" úplně prděli, nicméně holky na kole buď vydedukovaly, že to bylo na ně, nebo správně usoudily, že pokud nestaví, smete je moje dvouhlavé spřežení :-D Nikdy jsem si tak tak moc nepřála mít na hlavě helmu jako ten den :-D
Doma jsem se snažila popsat cestu kudy jsem jela, ale doba pokročila a bylo mi řečeno "nevím kudy myslíš, ukaž Endomondo" :-D :-D :-D Tadle hláška se vcelku ujala a tak co si nenapíšem na "zeď", tak si ukážem na Endomondu :-D Je to super, kromě toho, že už neumím psát psacím písmem, zapomenu i mluvit :-D :-D :-D Pak se člověk nemůže ani divit dorozumívacím signálům jestli jet doleva nebo doprava alias "eeee" "taaaam" přičež člověk nesmí koukat na ukázání směru rukou, bo to je vždycky špatně :D
Teď mám v hlavě hlavně čerstvé pocity z MR ČR border kolií. :-) Závody, na které jsem se těšila z mnoha důvodů :-) Mám ráda větší závody, potkám hodně lidí a hlavně tady bylo jasné, že to bude pohodička :-)
V pátek jsem si vzala dovču a natěšená odjela směr Strážnice, kde mi společnost na cestě dělala Pavla s Browny s Reefečkem.
Počasí bylo naprostá dokonalost, protože se nebojím ničeho víc než deště, když se zrovna nepeleším doma v betli :-)
Hned po příjezdu nastala pohodička, kdy pan Pořadatel mile a klidně všecko šéfoval a jeho obrovskej team okolo ladil. Mazec korigovat přes 200 lidí na 2 parkurech a přitom všecičko zvládat s klidem a zůstat neuvěřitelně milí a vtipní od první minuty až do té poslední. Myslím, že za todle jim všem nedokážeme ani dostatečně poděkovat.
Běžně se stresuju i na malých závodech neb ani nevím, jak je prohlídka, tady bylo všechno jasné, klidné, dokonalé.
Tu dokonalost jsem si trochu pošramotila sama během páteční noci, kdy jsem se tak pěkně blažila s lidma u stolku, že jsem se ráno probudila s bezva opicí, která se mě držela až do sobotního večera :-D Neuveřitelný, jak silný pocit sebelítosti člověk může mít :-D
Noxinka si střihnul svůj první a snad né posledné závodní běh :-D Ačkoliv nikdy neviděl více než dva tunely, tak jeho snaha byla převeliká, ale pak už naznal, že ho s tím "tututu" už s*rát nebudu a rozhodl se po tunelu běžet, ne v něm :-D Tak jsme snad aspoň někoho pobavili :-D
Ale můj Kečíček nejkečíčkovatější je borec největší. Sice máme na triku spousty DIS, díky tomu, že jsem prostě pořád ztracená na parkuru a nedaří se mi udržet pozornost celých cca 40sekund :-D :-D :-D
Ale absolutně haluzově se nám podařilo doběhnout zrovinka ty správné běhy (ačkoliv jsem ani jeden běh něvěděla, co to vlastně běžíme) a díky těmto absolutně vtipně doběhnuvším běhům mě málem škráblo, když jsem se šla po skončení balit a najednou mi lidi začali gratulovat :-D :-D :-D
Anooo, Kečíček vyhrál 3. místo na MR border kolií :-)