Foto by Svaťka Lišková
V sobotu byly asi ňáký erupce na Severce či co :-)
Ráno jsem se probudila lehce společensky znavená a Kečík mě probral tlamou, kterou si zřejmě musel vyráchat v záchodové míse, neboť težko pochopit, jak může mít půl hlavy mokré, ale možná jeho snaha o probuzení mé osoby byla lehce zdlouhavá a tak se můj třibarevný nešťastník pouze pokoušel utopit v misce s vodou... .
Ale asík věděl proč mě tahat z betle.
Na místě, kam chodíme do našeho zájmového kroužku (rozuměj agility na PŠ na Ostrově) se závodilo.
A bylo to super :-)
Šéfová nás poprosila estlík můžem říct našim pejskům a kočičkám, aby spíchli ňáké ten dortík a že to pak můžem všechno zbodnót :-)
Pejskové a kočičky se činili a tak tam bylo mňamek, že moje nabalená svačina skončila jako krmení pro kachny v řece. Doufám, že ocenily chleba s vysočinou a okurkem :-D
S Kečíkem jsme si dali 3x "tyčink po našém", ale nebylo to ono, páč odpálil maximálně 2 laťky v jedom běhu, což je težký podprůměr :-D
Tím, že s odpalováním laťek se Kečíkovi moc nedařilo, tak následkem bylo skákat na takové podivné schodek a uvazovali mu smyčku s ňákým kovem na krk. Byl z toho celé paf.
V čase mezi tlačením chybějícího vzduchu do plic a otíráním potu se tlachalo, jedlo, pilo a užívalo se asi už definitivně posledního, letošního "oskara" zapnutýho na plný kule.
Po posledních desítkách sekund urputné snahy na parkuru jsme se s holkama odebraly do místní vinotéky, kde Silva Lajková rozlila burčák všude okolo sebe a na sebe, páč měla pocit, že vosy na nás jdou málo a šlo se sednout dodlábnout ty kokina ze stolu a zapít to vínkem. Parádní to bylo :-)
Jen ten konec naší odpolední besídky mohl dopadnout aspoň víc tragicky a mohla téct aspoň krev, když už... :-)
Při nastupování do auta jsem si vyrkla kotník.
Nicméně za to můžete všichni, že mě nepřispějete na auto a tím pádem nemám trénink.
Takže se stydťe a fšeci za moju bolest můžete a při příštím setkání očekávám příspěvky :-D Pác kdoví, jak to může dopadnout příště :-D
Ráno jsem se probudila lehce společensky znavená a Kečík mě probral tlamou, kterou si zřejmě musel vyráchat v záchodové míse, neboť težko pochopit, jak může mít půl hlavy mokré, ale možná jeho snaha o probuzení mé osoby byla lehce zdlouhavá a tak se můj třibarevný nešťastník pouze pokoušel utopit v misce s vodou... .
Ale asík věděl proč mě tahat z betle.
Na místě, kam chodíme do našeho zájmového kroužku (rozuměj agility na PŠ na Ostrově) se závodilo.
A bylo to super :-)
Šéfová nás poprosila estlík můžem říct našim pejskům a kočičkám, aby spíchli ňáké ten dortík a že to pak můžem všechno zbodnót :-)
Pejskové a kočičky se činili a tak tam bylo mňamek, že moje nabalená svačina skončila jako krmení pro kachny v řece. Doufám, že ocenily chleba s vysočinou a okurkem :-D
S Kečíkem jsme si dali 3x "tyčink po našém", ale nebylo to ono, páč odpálil maximálně 2 laťky v jedom běhu, což je težký podprůměr :-D
Tím, že s odpalováním laťek se Kečíkovi moc nedařilo, tak následkem bylo skákat na takové podivné schodek a uvazovali mu smyčku s ňákým kovem na krk. Byl z toho celé paf.
V čase mezi tlačením chybějícího vzduchu do plic a otíráním potu se tlachalo, jedlo, pilo a užívalo se asi už definitivně posledního, letošního "oskara" zapnutýho na plný kule.
Po posledních desítkách sekund urputné snahy na parkuru jsme se s holkama odebraly do místní vinotéky, kde Silva Lajková rozlila burčák všude okolo sebe a na sebe, páč měla pocit, že vosy na nás jdou málo a šlo se sednout dodlábnout ty kokina ze stolu a zapít to vínkem. Parádní to bylo :-)
Jen ten konec naší odpolední besídky mohl dopadnout aspoň víc tragicky a mohla téct aspoň krev, když už... :-)
Při nastupování do auta jsem si vyrkla kotník.
Nicméně za to můžete všichni, že mě nepřispějete na auto a tím pádem nemám trénink.
Takže se stydťe a fšeci za moju bolest můžete a při příštím setkání očekávám příspěvky :-D Pác kdoví, jak to může dopadnout příště :-D