Ředitelka společnosti CK Odánka, nově prostě Kristian dostala nápad, že bysme si mohly (posléze mohli) zpříjemnit život u našich rakouských sousedů a poagilit si tam.
Takže jsme si jako správná banda čechů, nabrali spousty jídla, spousty pití a vyrazili jsme.
Přepravu zařizoval pan T., jednatel společnosti CK Odánka:-)
Kromě pár prvnotních zádrhelů jako zapometuná navigace + telefón, nevyměněněná težká měna € a přimrzlý účastník zájezdu po půl hodině čekání, šlo všechno hladce.
Hladce až do doby než jsme dorazili k místu určení a museli si asi 3x objet kruháč, neboť uprostřed stál kovový kůň a my všichni strašne moc chtěli fotku právě na tomto koni.
Během kroužení jsme přemýšleli jestli je hodně nevhodné parkovat na kruháči a rozum na chvíli zvítězil a zamířili jsme si si to směr " za 100m odbočte do prava a jste v cíli " :-)
A byli jsme v Tattendorfu. (bo ta díra se teda jmenovala trochu jinak, ale v papírech byl všude Tattendorf)
V našem cíli byla pěkná cesta a krásně zorané pole, což naši pejskové pojali jako parádní místo pro sprintík. Jen, co jsme jen začali přemýšlet, že možná budou mít packy od bláta a že to možná na tom koberci nebude úplně žádoucí, tak právě v TEN okamžik se Kečr začal válet na zádech.
O výsledku asi nemusím zdlouhavě mluvit, že? :-D
Během chvíle už se na nás nechápavě dívalo x lidí a bylo nám vysvětleno, že psi VŮBEC nesmí být na volno, nesmíme na dětské hřiště a musíme sbírat bobky. Další dvě nařízení nás nikterak nepřekvapila, ale ti psi na vodítkách ano.
Jen, co jsme se ubytovali v hale, už jsem dostala vynadáno, že můj pes vydává zvuky.
Abysme tedy věděli, že to myslí smrtelně vážně, tak nás za Kečra zjebali preventivně všechny :-)
Moc jsem si nebyla jistá, za co všechno dostanu po ťapkách, tak jsem jen tak zlehka tahala s Kečíkem v sedě na zemi o balónek, abych někomu čistě náhodou nenarušila auru :-) Beželi, respektive klouzali jsme s Kečrem jako 16 a i přes témeř doklouznutí se do DIS, jsme to zvládli doklouznout se na 2.místo :-)
Protože jsme měli cca 2 hodiny času do běhu Kristiana a Evžena, tak nám byla nabídnuta exkurze na jedno skromné "panství" :-) To, co jsme viděli, jsme ještě neviděli a asi jen tak znovu neuvidíme. Kdo byl, ten ví :-)
Pak jsme dojeli zpět do haly a kromě nově oblíbené hry "vólkink dét" si svoje odklouzali i Kristian a Evžen.
Trochu jsme se už aklimatizovali a už jsem plyně zvládala moji větu dne" Ich verstehe nicht Deutsch" což ve většině případů znamenalo konec komunikace :-D
Pak jsme si s Kečrem šli odklouzat druhý parkur, který jsme si klouzali trochu nečekaně ne úplně podle plánu z prohlídky, ale doklouzali jsme se na 4. místo :-)
A díky tomu, že jsme měli obrovskou touhu po koňovi a spousty času do dalšího agilitního klání, tak jsme se vydali zpět k našemu kruhovému objezdu s již zmíněným koněm :-)
Chtěly jsme s Kristianem mít společené foto z naší zážitkové dovolené z koňského hřbetu, ale vzhledem k tomu, že asi o půl metru vyšší pan T, to zvládnul nejlépe takhle
http://www.panoramio.com/photo/63384727 , tak jsme od svého plánu ustoupily :-)
A šli jsme vyběhat hafany k dostihovému závodišti. Posléze jsme zjistili, že psi nikde nesmí na volno :-D
Po návratu zpět do haly jsem byla tázána na moje jméno, čímž jsem myslela, že mě chtějí rovnou vyhostit ze země, ale prý jsme jen prošvihli vyhlášení :-D
Takže jsme to s Kečrem uklouzali v součtech na 2.místečko :)
Ale už se asi nikdy klouzat nechceme :-)
Jaká by to byla zahraniční "dovolená" bez piva, že? :-) Tak jsme usedli a pilně procvičovali " drei bier" až přišla paní a po šťouchanicích "ne Ty to řekni" "Ne, Ty" byla tahle věta vyslovena a paní nám česky odpověděla " "Na mě můžete česky"!
No a to byl náš nedělní výlet :-)
P.S. a jako třešnička na dortu je to, že jsme si tam všichni 3 zůčastění češi, zapomněli výkonostní průkazy :-D :-D :-D